Akční potenciál izolovaného sedacího nervu. Tímto tématem se zabývala studie týmu Ö. Coskuna. Na zvířecím modelu byly zkoumány okamžité účinky 30-ti minutové aplikace pulzního magnetického pole o frekvenci 50 Hz a intenzitě 1 mT. Výsledky byly porovnány s kontrolní skupinou a doložily překvapivé účinky.

Akční potenciál je krátký okamžik, kdy se membránový potenciál buňky rychle zvýší a zase sníží, aby udržel rozdíl napětí mezi vnitřním prostředím buňky a vnějším prostředím při šíření nervového vzruchu. U neuronů jsou akční potenciály známé také jako nervové impulzy.

Maximální rozkmit (amplituda), hyperpolarizační fáze a akční potenciál byly na základě výsledků této studie výrazně nižší u skupiny, která podstoupila pulzní magnetickou terapii.

Použití pulzního magnetického pole o frekvenci 50 Hz a intenzitě 1 mT mělo tedy negativní účinek na periferní nerv, jelikož snížilo hodnotu rozkmitu a hyperpolarizační fázi jeho akčního potenciálu. 

Jinak řečeno pulzní magnetoterapie výrazně omezuje nervové impulzy sedacího nervu a tím omezuje silnoubolest způsobenou  zánětem sedacího nervu.

Zdroj: Coskun, Ö. et al. (2011) Effects of 50 Hertz-1 mT magnetic field on action potential in isolated rat sciatic nerve. Toxicology And Industrial Health. [Online] 27 (2), 127–132.

Účinky 50 Hz, 1 mT magnetického pole na akční potenciál v izolovaném krysím sedacím nervu / Effects of 50 Hertz-1 mT magnetic field on action potential in isolated rat sciatic nerve

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20823053

Bederní radikulopatie u 100 pacientů a opěrkový syndrom u 92 pacientů byly tématem studie C. Thuileho a M. Walzla. Všichni byli léčeni pomocí nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie za použití frekvence 64 Hz (2 x denně, 2 týdny) a intenzity 0,01 – 0,03 mT.

Pulzní magnetoterapie může být efektivní léčbou nejen akutní, ale i chronické bolesti. Typickým příkladem chronické bolesti je pak útlak nervů z důvodu degenerativních změn páteře. Bolest zad a opěrkový syndrom jsou velmi rozšířené nemoci, které doprovázejí velké finanční výdaje a rozsáhlé lékařské úsilí. Je zapotřebí rychlé úlevy od příznaků, především bolesti.

Ve dvou randomizovaných skupinách v této kontrolované klinické studii byli posuzování buď pacienti s bederní radikulopatií v segmentu páteře L5/S1 (postižení nervového kořene), nebo pacienti s takzvaným opěrkovým syndromem. Označuje se tak možné poranění krční páteře, kdy je hlava při náhlém nárazu vymrštěna do extrémního záklonu.

Jak kontrolní skupiny, tak skupiny, které absolvovaly pulzní magnetoterapii, užívaly protizánětlivé léky a analgetika (diclofenac a tizanidin).

V případě bederní radikulopatie přišla úleva od bolesti a bezbolestné chození u skupiny podstupující pulzní magnetoterapii v průměru do 8,2 dnů, kdežto u kontrolní skupiny tomu bylo v průměru do 11,7 dnů.

U pacientů s opěrkovým syndromem byla bolest měřena na desetistupňové škále.

Bolest hlavy se u skupiny podstupující magnetoterapii v průměru snížila z 4,6 na 2,1 oproti kontrolní skupině, ve které došlo k poklesu z 4,2 na 3,5.

Zároveň se snížila bolest krku z 6,3 na 1,9 u pacientů léčených pulzní magnetoterapií, kdežto u kontrolní skupiny pouze z 5,3 na 4,6.

Nakonec bolest ramen a paží byla u skupiny ovlivněné analgetickými účinky pulzního magnetického pole v průměru snížena z 2,4 na 0,8, avšak u kontrolní skupiny pouze z 2,8 na 2,2.

Výsledky studie dokazují, že pulzní magnetoterapie má značný a statisticky významný potenciál pro utlumení bolesti v případech bederní radikulopatie i opěrkového syndromu.

Zdroj: Thuile, C. & Walzl, M. (2002) Evaluation of electromagnetic fields in the treatment of pain in patients with lumbar radiculopathy or the whiplash syndrome. NeuroRehabilitation. 17 (1), 63

Ohodnocení elektromagnetických polí při léčbě bolesti u pacientů s bederní radikulopatií nebo opěrkovým syndromem / Evaluation of electromagnetic fields in treatment of pain in patients with lumbar radiculopathy or the whiplash syndrome

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12016348

Hojení kůže po rakovině bylo řešeno za asistence pulzní magnetoterapie v případové studii z roku 2011, kdy se pacient zotavoval po operaci příušní slinné žlázy.

Pacientovi byla diagnostikována rakovina příušní slinné žlázy, byl operován a prodělal radiační terapii v srpnu roku 2007. Tvář se mu však po operaci nezhojila a zůstala 3,5 roku stejná, viz obrázek vlevo dole. Na konci dubna 2011 začal na tváře aplikovat pulzní elektromagnetické pole. Snímek vpravo dole zachycuje jeho tvář po 2 týdnech a 5 aplikacích nízkofrekvenčního pulzního magnetického pole.

Urychlené hojení je dáno tím, že pulzní magnetoterapie výrazně zvyšuje proliferaci a migraci a čím rychlejší je migrace, tím méně vzniká jizev. Tato terapie také napomáhá fosforylaci VEGFR-2, tedy aktivaci VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor), který mimo jiné působí protiapopticky, což znamená, že pulzní magnetické pole působí proti naprogramované buněčné smrti v genomu a zpomaluje tedy stárnutí buněk.

Pacientova tvář se při pravidelné aplikaci pulzního elektromagnetického pole zlepšila. Tato léčba tak díky schopnosti zrychlit hojení poraněné kůže představuje vhodnou volbu nejen pro pacienty s pooperačními poraněními.

Léčba artrózy je nejčastějším tématem klinických studií souvisejících s nízkofrekvenční pulzní magnetoterapií. O to hodnotnější je německá práce H. Gierse, která shrnula význam pulzní magnetoterapie na základě výsledků mnoha klinických studií posledních let.

Tato systematická revize překvapivě zjistila, že pulzní magnetoterapie se nejčastěji aplikuje právě pro osteoartrózy a sportovní zranění. Zároveň poukázála na úctyhodné výsledky léčby pomocí pulzní magnetoterapie.

Dle zjištění H. Gierse klinické studie potvrzují výraznou, až 87% úspěšnost léčby těchto diagnóz.

Experimentální studie na lidských chondrocytech, což jsou buňky nacházející se ve zdravých chrupavkách a tedy i v meziobratlových ploténkách, navíc prokázaly jejich lepší růst a obnovu vlivem pulzního magnetického pole.

Zdroj: Gierse, H. (2003) Aktueller Stand der Pulsierenden Signal Therapie zur Behandlung der Arthrose. / Current status of Pulsed Signal Therapy in the treatment of arthrosis. Deutsche Zeitschrift fuer Sportmedizin. 54 (6), 212–214.

Možnost léčby krční osteoartritidy pomocí nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie o frekvencích z 0,1-64 Hz a intenzitě 40 µT byla předmětem randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studie výzkumného týmu S. T. Sutbeyaza (2006).

Vědecký tým se zaměřil na ovlivnění bolesti, zlepšení rozsahu pohybu a na funkční stav krční páteře u 34 pacientů. Pulzní magnetoterapie byla aplikována na celé tělo pomocí matrace.

Celkem 18 náhodně vybraných pacientů podstoupilo skutečnou léčbu, a to s 30-ti minutovými aplikacemi dvakrát denně po dobu tří týdnů.

Ostatní pacienti posloužili pro srovnání v kontrolní skupině, ve které byla použita pouze napodobenina přístroje pulzní magnetoterapie.

Po absolvování léčby bylo u aktivní skupiny zaznamenáno výrazné zmírnění bolesti. Oproti tomu v placebo skupině nedošlo k žádné změně. Podobné pozitivní účinky pulzního magnetického pole byly zaznamenány i u ostatních vyhodnocovacích ukazatelů.

Nejenže pulzní magnetoterapie výrazně zmírňuje bolest pacientům trpících krční osteoartritidou, ale také u nich zlepšuje rozsah pohybu krční páteře. Je proto i touto studií označena za vhodnou doplňkovou léčbu.

Zdroj: Sutbeyaz, S. T. et al. (2006) The effect of pulsed electromagnetic fields in the treatment of cervical osteoarthritis: a randomized, double-blind, sham-controlled trial. Rheumatology International. 26 (4), 320–324.

Ochrana chrupavky při léčbě osteoartritidy v kolenních kloubech pomocí pulzní magnetoterapie byla prokázána již v dřívějších studiích. Vědecký tým M. Finiho (2008) se však v této problematice posunul o krok dále a na zvířecím modelu zkoumal, zda-li tato terapie prokáže podobné účinky u případů v pokročilejším stádiu.

V této studii, která se danou otázkou zabývala, stimulace pulzním magnetickým polem výrazně zpomalila progresy lézí ve všech zkoumaných oblastech kolene.

Stimulace pulzním magnetickým polem způsobila zvýšenou funkci A2A a A3 adenosinových receptorů a tím pádem větší protizánětlivé působení. V cévním systému navíc tyto receptory rozšiřují cévy a dopomáhají tak k lepší cirkulaci krve.

Tato studie tedy prokázala, že i v případě rozsáhlých lézí v kolenních kloubech je pulzní magnetoterapie prokazatelně účinná a výrazně zpomaluje šíření osteoartritidy.

Zdroj: Fini, M. et al. (2008) Effect of pulsed electromagnetic field stimulation on knee cartilage, subchondral and epyphiseal trabecular bone of aged Dunkin Hartley guinea pigs. Biomedicine & Pharmacotherapy, 62(10), 709-715.

Účinky stimulace pulzním elektromagnetickým polem na kolenní chrupavku, subchondrální kost a epifýzu trabekulární kosti odrostlých morčat Dunkin-Hartley / Effects of pulsed electromagnetic field stimulation on knee cartilage, subchondral and epiphyseal trabecular bone of aged Dunkin Hartley guinea pigs
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17459652

Ovlivnění hojení arteriálních a bércových vředů nízkofrekvenčním pulzním magnetickým polem o frekvenci 60 Hz a intenzitě 50 mT testovala studie (Cañedo-Dorantes et al., 2002), jejíž výsledky byly publikovány v Archives of Medical Research.

U všech 26 pacientů s celkem 42 chronickými vředy na nohou byla aplikována nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie.

Již po dvou týdnech se začaly projevovat hojivé účinky pulzního magnetického pole úplně u všech pacientů.

Výsledky také odhalily, že i přesto může u pacientů s autoimunním onemocnění dojít během léčby ke zhoršení lézí. Nakonec bylo celkem 69% vředů vyléčeno, přičemž 50% z nich se zhojilo během 16 týdnů.

Dokonce zůstaly vředy zhojené ve všech zmíněných případech minimálně dalších 6 měsíců a v některých případech dokonce až 2 roky.

Nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie tak nejen prokázala svou výraznou účinnost a bezpečnost při léčbě bércových vředů, ale zároveň v této studii překvapila svými dlouhotrvajícími hojivými účinky.

Zdroj: Cañedo-Dorantes, L. et al. (2002) Healing of chronic arterial and venous leg ulcers through systemic effects of electromagnetic fields. Archives Of Medical Research. 33 (3), 281–289.

Hojení chronických arteriálních a bércových vředů pomocí systémových účinků elektromagnetických polí / Healing of chronic arterial and venous leg ulcers through systemic effects of electromagnetic fields
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12031635

Podpůrná léčba ramene pomocí pulzní magnetoterapie byla vyzkoušena u skupiny 66 pacientů, kteří v důsledku přílišného přetěžování ramenního kloubu nakonec museli podstoupit operaci přetržené rotátorové manžety. Výsledky této tříleté studie byly publikovány v roce 2015 (Osti et al.).

Pulzní magnetoterapie byla díky svým známým účinkům zvolena pro tuto pooperační léčbu. Cílem bylo zmírnit lokální zánět a pooperační otok kloubu, zkrátit dobu potřebnou k zotavení a především poskytnout úlevu od bolesti.

Celkem 32 pacientů absolvovalo tuto terapii 8 hodin denně po dobu 6 týdnů. U zbylých 34 pacientů byla pulzní magnetoterapie předstírána a posloužili tak jako kontrolní skupina. Účinnost léčby byla vyhodnocena po 3 měsících a následně po 2 letech.

Výsledky této studie potvrdily   protizánětlivé a analgetické účinky pulzního magnetického pole.

Pulzní magnetoterapie tedy zmírňuje pooperační bolest a ztuhlost ramene a výrazně tak přispívá k rehabilitaci přetěžovaných svalů v oblasti ramenního kloubu, souvisejících poranění a doprovodných zánětů.

Zdroj: Osti, L. et al. (2015) Pulsed electromagnetic fields after rotator cuff repair: a randomized, controlled study. Orthopedics. [Online] 38 (3), e223–e228.

Pulzní elektromagnetická pole po operaci rotátorové manžety: randomizovaná, kontrolovaná studie / Pulsed electromagnetic fields after rotator cuff repair: a randomized, controlled study

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25760511

Porovnání různých postupů léčby syndromu karpálního tunelu provedl v roce 2016 na skupině 40 egyptských žen tým D. M. Kamelové. Účinky pulzního magnetického pole o frekvenci 50 Hz a intenzitě 8 mT také představovaly jednu z testovaných možností léčby. 

Všech 40 žen s idiopatickým syndromem karpálního tunelu bylo v této randomizované dvojitě zaslepené studii rozděleno do dvou skupin. Ta první podstoupila pulzní magnetoterapii doprovázenou cvičením nervů a šlach postiženého zápěstí třikrát týdně po dobu čtyř týdnů. Druhá skupina byla léčena terapeutickým pulzním ultrazvukem za pomoci stejného cvičení zápěstí.

Úroveň bolesti, funkčnost a síla ruky, senzorická a distální motorická latence a rychlost vedení v mediánovém nervu byly vyhodnoceny před i po léčbě. Významný pokles bolesti a senzorické i distální motorické latence byly zaznamenány u obou skupin stejně tak jako velký nárůst rychlosti vedení v mediánovém nervu a zlepšení stisku ruky. Celkově však skupina léčená pulzní magnetoterapií dosáhla mnohem lepších výsledků.

Výsledky tedy naznačují, že při léčbě syndromu karpálního tunelu lze docílit významné úlevy od bolesti a zlepšení funkčnosti zápěstí i celé ruky pozitivním působením na mediánový nerv, a to jak pomocí pulzní magnetoterapie, tak působením pulzního ultrazvuku. Větší účinnost však může být očekávána od účinků pulzního magnetického pole.

Zdroj: Kamel, D. M., Hamed, N. S., Abdel Raoof, N. A., & Tantawy, S. A. (2017) Pulsed magnetic field versus ultrasound in the treatment of postnatal carpal tunnel syndrome: A randomized controlled trial in the women of an Egyptian population. Journal of Advanced Research, 8(1), 45–53.

Pulzní magnetické pole versus ultrazvuk v léčbě syndromu postnatálního karpálního tunelu: Randomizovaná kontrolovaná studie u populace egyptských žen / Pulsed magnetic field versus ultrasound in the treatment of postnatal carpal tunnel syndrome: A randomized controlled trial in the women of an Egyptian population

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5144749/  

Postižení nervového kořene útlakem meziobratlového disku je další z mnoha příčin způsobujících chronickou bolest páteře. U celkem šedesáti pacientů byla proto zkoumána i účinnost pulzní magnetoterapie při konzervativní léčbě diskogenické bederní radikulopatie a hodnocená oproti kontrolní skupině pacientů bez aplikací pulzní magnetoterapie. Výsledky obou skupin byly porovnány před začátkem a po skončení terapie.

Studie poukázala na to, že pulzní magnetoterapie také pravděpodobně na základě zlepšených závěrečných parametrů SSEP snižuje útlak nervových kořenů.

SSEP je neurologické vyšetření somatosenzorických evokovaných potenciálů, při kterém dochází k elektrické stimulaci periferního nervu a mapuje se vedení signálu do korové projekční oblasti. Jinými slovy se vyšetřuje funkce somatosenzorické dráhy, a to podrážděním nervu a následným pozorováním reakce a celkového vedení signálu.

Po aplikacích pulzního magnetického pole o frekvenci 7 Hz a intenzitě 0,5 – 1,5 mT vždy 20 minut denně po dobu tří týdnů došlo ke snížení útlaku nervových kořenů a pacienti pocítili výraznou úlevu od bolesti a zmenšení jejího rozsahu.

Nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie se osvědčila jako velice účinná při konzervativní léčbě bederní radikulopatie způsobené výhřezem meziobratlového disku.

Zdroj: Omar, A. S. et al. (2012) Evaluation of pulsed electromagnetic field therapy in the management of patients with discogenic lumbar radiculopathy. International Journal of Rheumatic Diseases. [Online] 15 (5), e101–e108.

Ohodnocení pulzní magnetické terapie při léčení pacientů s diskogenickou bederní radikulopatií / Evaluation of pulsed electromagnetic field therapy in the management of patients with discogenic lumbar radiculopathy

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23083041

Působení na mechanismy novotvorby cév po aplikací nízkofrekvenčního pulzního elektromagnetického pole o frekvenci 30 Hz a intenzitě 5 mT. Tyto mechanismy a působení na zvířecím modelu byly důkladně popsány ve studii (Li et al.) publikované v roce 2015.

Tato studie nejen zjišťovala, zda pulzní magnetoterapie podpoří novotvorbu cév, ale také dále blíže studovala související zásadní buněčné a molekulární mechanismy.

Po dvou týdnech každodeních aplikací došlo díky působení pulzního elektromagnetického pole ke zvýšení hladin vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF) a endoteliální syntézy oxidu dusnatého (eNOS), což mělo za následek celkové zlepšení tvorby nových krevních kapilár (angiogeneze).

Výsledky studie jasně demonstrovaly, že nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie výrazně urychluje hojení, zmírňuje rozšíření odumřelých tkání (gangrén) a zlepšuje novotvorbu cév (neovaskularizaci).

Pulzní magnetoterapie je tedy vhodná k léčbě kritické ischemie končetin.

Zdroj: Li, R.-L. et al. (2015) Pulsed electromagnetic field improves postnatal neovascularization in response to hindlimb ischemia. American Journal of Translational Research. 7 (3), 430–444.

Pulzní elektromagnetické pole zlepšuje postnatální neovaskularizaci v reakci na ischemii zadních končetin / Pulsed electromagnetic field improves postnatal neovascularization in response to hindlimb ischemia
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26045885

Řešení neústupného syndromu karpálního tunelu hledal pomocí nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie o frekvenci 30 Hz a intenzitě 2 mT newyorský výzkumný tým M. I. Weintrauba (2005).

Skřípnutý mediánový nerv v oblasti karpálního tunelu je nejčastější příčinou dotykových a motorických poruch rukou. Za předpokladu, že nízkofrekvenční pulzní magnetické pole dokáže pozitivně ovlivnit neurony v těle, se pokusil výzkumný tým v této studii zmírnit neuropatickou bolest u 35 pacientů trpících chronickým syndromem karpálního tunelu.

Všichni podstoupili devítidenní pulzní magnetoterapii s každodenními aplikací trvající jednu hodinu. Účinnost léčby byla vyhodnocena po skončení terapie a po následujících 30 dnech.

Po skončení terapie se neuropatická bolest u pacientů snížila v průměru o 23% a při kontrolní prohlídce po následujících 30 dnech bylo zaznamenáno dokonce 37% zlepšení. Navíc měla pulzní magnetoterapie ještě výraznější, až 67%, vliv na vitalitu pacientů.

Z výsledků tedy vyplývá, že působením nízkofrekvenčního pulzní magnetoterapie v blízkosti karpálního tunelu dochází k úlevě od neuropatické bolesti u většiny pacientů trpících syndromem karpálního tunelu. Pulzní magnetoterapie je proto vhodnou nefarmakologickou alternativou.

Zdroj: Weintraub, M. I. & Cole, S. P. (2005) Pulsed magnetic field therapy in refractory carpal tunnel syndrome: Electrodiagnostic parameters – pilot study. Journal of Back & Musculoskeletal Rehabilitation. 18 (3/4), 79–83.

Postižení nervového kořene útlakem meziobratlového disku je další z mnoha příčin způsobujících chronickou bolest páteře. U celkem šedesáti pacientů byla proto zkoumána i účinnost pulzní magnetoterapie při konzervativní léčbě diskogenické bederní radikulopatie a hodnocená oproti kontrolní skupině pacientů bez aplikací pulzní magnetoterapie. Výsledky obou skupin byly porovnány před začátkem a po skončení terapie.

Studie poukázala na to, že pulzní magnetoterapie také pravděpodobně na základě zlepšených závěrečných parametrů SSEP snižuje útlak nervových kořenů.

SSEP je neurologické vyšetření somatosenzorických evokovaných potenciálů, při kterém dochází k elektrické stimulaci periferního nervu a mapuje se vedení signálu do korové projekční oblasti. Jinými slovy se vyšetřuje funkce somatosenzorické dráhy, a to podrážděním nervu a následným pozorováním reakce a celkového vedení signálu.

Po aplikacích pulzního magnetického pole o frekvenci 7 Hz a intenzitě 0,5 – 1,5 mT vždy 20 minut denně po dobu tří týdnů došlo ke snížení útlaku nervových kořenů a pacienti pocítili výraznou úlevu od bolesti a zmenšení jejího rozsahu.

Nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie se osvědčila jako velice účinná při konzervativní léčbě bederní radikulopatie způsobené výhřezem meziobratlového disku.

Zdroj: Omar, A. S. et al. (2012) Evaluation of pulsed electromagnetic field therapy in the management of patients with discogenic lumbar radiculopathy. International Journal of Rheumatic Diseases. [Online] 15 (5), e101–e108.

Ohodnocení pulzní magnetické terapie při léčení pacientů s diskogenickou bederní radikulopatií / Evaluation of pulsed electromagnetic field therapy in the management of patients with discogenic lumbar radiculopathy

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23083041

Spolehlivost léčby bolesti zad pulzní magnetoterapií testoval u 40 pacientů ve své randomizované a placebem kontrolované studii výzkumný tým R. N. Hardena (2007).

Během léčby se v prvních dvou týdnech neprojevily žádné rozdíly mezi placebo skupinou a skupinou podstupující nízkofrekvenční pulzní magnetoterapii. Poté však byla ve výsledcích zaznamenána výrazná změna. U pacientů ovlivněných působením pulzního magnetického pole došlo po dvou týdnech k mnohem výraznějšímu zlepšení. Jejich bolest se ve srovnání s placebo skupinou zmírnila o 20% a více.

Výsledky této studie tedy potvrzují analgetické účinky pulzního magnetického pole o frekvenci 2 Hz a intenzitě 15 mT.

Zároveň výsledky studie dokládají, že se tyto účinky mohou dostavit až po dvou týdnech pulzní magnetoterapie. To však podle autorů nemá vliv na její prospěšnost a měla by se proto stát součástí celostní péče.

Zdroj: Harden, R. N. et al. (2007) Prospective, Randomized, Single-Blind, Sham Treatment-Controlled Study of the Safety and Efficacy of an Electromagnetic Field Device for the Treatment of Chronic Low Back Pain: A Pilot Study. Pain Practice. 7 (3), 248–255.

Studie o bezpečnosti a účinnosti elektromagnetického pole při léčbě bolesti zad / Prospective, Randomized, Single-Blind, Sham Treatment-Controlled Study of the Safety and Efficacy of an Electromagnetic Field Device for the Treatment of Chronic Low Back Pain: A Pilot Study
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17714104

Vyhodnocení dříve publikovaných klinických závěrů o účinnosti pulzní magnetoterapie na bolesti dolní části zad bylo v roce 2016 předmětem bádání výzkumného týmu z univerzity v Portu v Portugalsku.

Právě bolest v dolní části páteře je celosvětově nejrozšířenějším muskuloskeletálním stavem u široké populace. V tomto smyslu terapie pulzním elektromagnetickým polem (PEMP) ukázala významné klinické přínosy hned v několika muskuloskeletálních případech.

Cílem této studie tedy bylo kvantitativní i kvalitativní vyhodnocení těchto přínosů a především ověření analgetických účinků pulzní magnetoterapie u pacientů s patologickými stavy.

Konkrétně bylo provedeno rozsáhlé vyhledávání v několika hlavních databázích ověřených klinických studií (Pubmed, Scopus, Cochrane Library a PEDro), aby se posoudila účinnost terapie PEMP při snižování bolesti a klinické symptomatologie u pacientů s patologickými bolestmi páteře. Vyhledávání probíhalo od ledna 2005 do srpna 2015 a bylo provedeno dvěma nezávislými vyšetřovateli, kteří zkoumali nejvýznamnější studie. Šest studií bylo nakonec zařazeno do kvalitativní analýzy a pět do kvantitativní analýzy.

Vybrané studie prokázali jasnou tendenci výrazným zmírňováním bolestí u skupin pacientů podstupujících pulzní magnetoterapii. Aplikace pulzních magnetických polí jsou prokazatelně a nepopiratelně schopné zmírnit intenzitu bolesti a zlepšit funkčnost zad u jedinců s bolestmi páteře. Autoři však zároveň připouštějí, že je zapotřebí dalšího výzkumu týkajícího se účinků PEMP terapie na různé druhy bolesti zad se standardizovanými protokoly, aby se dosáhlo konečných závěrů u všech konkrétních případů.

Zdroj: Andrade, R., Duarte, H., Pereira, R., Lopes, I., Pereira, H., Rocha, R., & Espregueira-Mendes, J. (2016). Pulsed electromagnetic field therapy effectiveness in low back pain: A systematic review of randomized controlled trials. Porto Biomedical Journal, 1(5), 156-163.

Účinnost terapie pulzním elektromagnetickým polem u bolesti dolní části zad: systematický přehled randomizovaných kontrolovaných studií / Pulsed electromagnetic field therapy effectiveness in low back pain: a systematic review of randomized controlled trials

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2444866416300514

Zefektivnění hojení zlomenin holenních kostí za pomoci pulzní magnetoterapie testoval na 45 pacientech tým W. J. Sharrarda (1990) a poznatky byly následně publikovány v Journal of Bone and Joint Surgery.

Do studie bylo zařazeno celkem 45 zlomenin holenních kostí. Všechny byly standardně léčené, avšak průměrná doba léčby u nich byla díky pomalému srůstání překročena už o více než 16, ale méně než 32 týdnů. Jednalo se o středně těžká až těžká posunutí kosti, o vybočení či rozmělnění nebo kombinaci léze se středně těžkou až těžkou újmou na kůži a měkkých tkáních.

Léčba byla provedena u skupiny s aktivní léčbou (20 pacientů) pulzní elektromagnetickou stimulací. 25 pacientů bylo zařazeno do skupiny s placebem. Studie trvala 12 týdnů. Rentgenové snímky byly hodnoceny slepě a nezávisle radiologem a ortopedickým chirurgem.

Statistická analýza ukázala před zahájením terapie, že všichni pacienti byli srovnatelní ve všech parametrech kromě věku. Věk ale neměl vliv na výsledek a efekt léčby.

Nezávislé hodnocení aktivní skupiny radiologem potvrdilo srůst zlomenin u pěti pacientů a výrazné zlepšení zlomenin u dalších 5 pacientů. U zbylých 10 pacientů v aktivní skupině nedošlo k další výraznější změně. V kontrolní skupině naopak došlo k srůstu pouze jedné zlomeniny a výrazně lepším výsledkům u jednoho dalšího pacienta. U zbylých 23 pacientů v kontrolní skupině nenastala žádná změna.

Výsledky tedy poukázaly na výrazný rozdíl mezi oběma skupinami. Skupina s aktivní léčbou měla dle Fischerova exaktního testu výsledky výrazně lepší. Posouzení ortopeda potvrdilo srůst devíti zlomenin a nezhojení 11 zlomenin v aktivní skupině. Naopak v kontrolní skupině došlo podle ortopeda k srůstu 3 zlomenin a nezhojení 22 zlomenin. Takže i tato byla výrazně lepší u skupiny s aktivní léčbou.

Pulzní magnetoterapie tedy významně ovlivňuje hojení zlomenin holenní kosti. Nejen že výrazně přispívá ke zkrácení doby léčby, ale i k lepšímu srůstu kostí.

Zdroj: Sharrard, W. J. (1990). A double-blind trial of pulsed electromagnetic fields for delayed union of tibial fractures. The Journal Of Bone And Joint Surgery. British Volume, 72(3), 347-355.

Dvojitě zaslepená studie pulzních elektromagnetických polí u zpomaleného srůstání zlomenin holenních kostí / A double-blind trial of pulsed electromagnetic fields for delayed union of tibial fractures.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16287669

Zmírnění bolesti u pacientů s revmatoidní artritidou a fibromyalgií za pomoci nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie testovala se svým výzkumným týmem N. M. Shupak (2006) v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované paralelní studii.

U 31 pacientů byly hodnoceny okamžité analgetické účinky nízkofrekvenčního pulzního magnetického pole po jedné 30-ti minutové aplikaci.

Výsledky i přes absolvování pouze jedné krátké aplikace pulzní magnetoterapie potvrdily její nesporný analgetický účinek. Pacienti trpící revmatoidní artritidou okamžitě zaznamenali velmi výrazné zmírnění bolesti.

Terapeutické účinky nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie jsou tedy ideální nefarmakologickou alternativou pro okamžitou úlevu od bolesti u pacientů s revmatoidní artritidou.

Zdroj: Shupak, N. M. et al. (2006) Exposure to a specific pulsed low-frequency magnetic field: A double-blind placebo-controlled study of effects on pain ratings in rheumatoid arthritis and fibromyalgia patients. Pain Research & Management. 11 (2), 85–90.

Vystavení specifickému nízkofrekvenčnímu pulznímu magnetickému poli: dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie účinků na bolest u pacientů s revmatoidní artritidou a fibromyalgií / Exposure to a specific pulsed low-frequency magnetic field: A double-blind placebo-controlled study of effects on pain ratings in rheumatoid arthritis and fibromyalgia patients
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16770449

Artróza kolene a její hojení pomocí pulzní magnetoterapie v testovací skupině 40-ti pacientů. Výsledky na toto téma byli hodnoceny po tom, co každý podstoupil korekční osteotomii holenní kosti a vychází z přísných podmínek randomizované dvojitě zaslepené studie.

Celkem 40 pacientů, jak bylo již zmíněno před zahájením terapie absolvovalo osteotomii holenní kosti, což je operace, při které je kost buď zkrácena, prodloužena nebo zarovnána.

Tito pacienti byli následně pro účely studie rozděleny do dvou skupin – aktivní a kontrolní. Čtyři ortopedičtí chirurgové cizí ve vztahu (nezávislí) k této studii a jejím podmínkám byli nakonec požádáni, aby zhodnotili rentgenogramy pořízené 60 dnů po operaci a určili stupeň zhojení u jednotlivých pacientů. Jednotlivé případy byly řazeny do 4 kategorií, kde čtvrtá představovala nejúspěšnější zhojení.

V kontrolní skupině bylo po posouzení 73,6% pacientů zařazeno do 1. a 2. kategorie, kdežto v aktivní skupině, která podstoupila pulzní magnetoterapii, bylo 72,2% pacientů zařazeno do 3. a 4. kategorie (nejúspěšnější zhojení).

U stejnorodé skupiny pacientů má tedy pulzní magnetoterapie velmi pozitivní hojivé účinky na pacienty s artrózou kolene, kteří podstoupili operaci holenní kosti.

Zdroj: Mammi, G. I. et al. (1993) The electrical stimulation of tibial osteotomies: Double-blind study. Clinical Orthopaedics and Related Research. (288), 246–253.

Elektrická stimulace tibiální osteotomie / The Electrical stimulation of Tibial Osteotomies
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8458140

Diabetická neuropatická bolest u 225 pacientů byla předmětem zkoumání randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované paralelní studie (Weintraub et al., 2009). Studie se pořádala na 16 akademických a klinických pracovištích v 13 zemích světa.

Tato vědecká práce, publikovaná v oficiálním žurnálu amerického kongresu rehabilitačního lékařství, probíhala u 225 pacientů se symptomatickou diabetickou periferní neuropatií.

Mezinárodní tým se snažil určit, zda opakující se a kumulativní vystavení bolestivých chodidel nízkofrekvenční pulzní magnetoterapii o frekvenci od 8 do 25 Hz zmírní neuropatickou bolest, ovlivní kvalitu spánku a zajistí regeneraci nervů.

Z této velmi rozsáhlé studie vyplynuly zajímavé a pozitivní výsledky. Pomocí kožní biopsie ve třech standardních oblastech na dolní končetině, bylo zaznamenáno značné zvýšení hustoty epidermálních nervových vláken a to i přesto, že při tomto nastavení magnetoterapie nedošlo k okamžitému odstranění neuropatické bolesti.

Odborný tým z této studie proto navrhl další rozšířené testování nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie vyšší intenzity s delší dobou léčebných aplikací. Důvodem tohoto návrhu byla mimo jiné skutečnost, že pacienti zaznamenali celkové zlepšení a snížení svědění v chodidlech.

Zdroj: Weintraub, M. I. et al. (2009) Pulsed Electromagnetic Fields to Reduce Diabetic Neuropathic Pain and Stimulate Neuronal Repair: A Randomized Controlled Trial. Archives of Physical Medicine & Rehabilitation. 90 (7), 1102–1109.

Pulzní elektromagnetická pole snižují diabetickou neuropatickou bolest a stimulují neuronální obnovu / Pulsed electromagnetic fields to reduce diabetic neuropathic pain and stimulate neuronal repair

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19577022

Léčba akutní ischemie dolních končetin a diabetu na zvířecím modelu za pomoci nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie (15 Hz, 1,2 mT) byla předmětem studie výzkumného týmu Y. Pana (2013).   

Ischemie dolních končetin představuje velký problém u pacientů trpících diabetem, a to díky chabé novotvorbě cév (neovaskularizace).

Dřívější studie již prokázaly, že nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie dokáže podpořit růst a obnovu krevních cév v ischemických lézich.

Tato studie se však zabývala otázkou, zda bude mít pulzní magnetické pole podobné terapeutické účinky i na případy ischemie končetin spojené s diabetem.

Výsledky prokázaly, že nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie zlepšuje prokrvení a tvorbu nových krevních cest u akutní ischemie dolních končetin, a to především pozitivním účinkem pulzního elektromagnetického pole na fibroblastový růstový faktor 2 (FGF-2).

Pulzní elektromagnetická terapie tak může být nedocenitelná při léčbě diabetických pacientů s ischemickým postižením končetin.

Zdroj: Pan, Y. et al. (2013) Effects of PEMF on microcirculation and angiogenesis in a model of acute hindlimb ischemia in diabetic rats. Bioelectromagnetics. [Online] 34 (3), 180–188.

Účinky PEMF na mikrocirkulaci a angiogenezi v modelové situaci akutní ischemie zadních končetin u diabetických krys / Effects of PEMF on microcirculation and angiogenesis in a model of acute hindlimb ischemia in diabetic rats

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22952041

Léčba chronických bércových vředů za pomoci přenosného zařízení pulzní magnetoterapie u 31 pacientů byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované paralelní studii (Stiller et al., 1992). Výsledky byly publikovány v British Journal of Dermatology.

Po dobu 8 týdnů používali pacienti přenosné zařízení pulzní magnetoterapie doma 3 hodiny denně.

Studie porovnávala před zahájením, následně po 4 týdnech terapie a nakonec po 8 týdnech rozšíření poranění, hloubku vředu, ale také míru bolesti.

V kontrolní skupině se nezhojil žádný vřed a naopak u 54% pacientů došlo ke zhoršení.

Naproti tomu ve skupině, která aplikovala pulzní magnetoterapii došlo k úplnému zhojení nebo výraznému zlepšení u 50% pacientů a zároveň u žádného pacienta nedošlo ke zhoršení stavu. Navíc došlo k výraznému zmenšení hloubky poranění a zmírnění bolesti.

Výsledky této studie tedy prokázaly, že nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie značně urychluje a zlepšuje hojení bércových vředů a zároveň zmírňuje související bolesti.

Zdroj: Stiller, M. J. et al. (1992) A portable pulsed electromagnetic field (PEMF) device to enhance healing of recalcitrant venous ulcers: A double-blind, placebo-controlled clinical trial. British Journal of Dermatology. [Online] 127 (2), 147–154.

Přenosné zařízení vydávající pulzní elektromagnetické pole (PEMF) zlepšuje hojení neustupujících bércových vředů: dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie / A portable pulsed electromagnetic field (PEMF) device to enhance healing of recalcitrant venous ulcers: A double-blind, placebo-controlled clinical trial
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1390143

Možnost léčby osteoartritidy kolene i nízkofrekvenčním pulzním magnetickým polem o frekvenci 1,5 Hz a intenzitě 30 mT testoval na 70 pacientech rumunský tým I. Moldavana ve své randomizované a placebem kontrolované studii (2012).

Hlavním cílem bylo zjistit, zda-li bude mít pulzní magnetoterapie nějaké výraznější účinky, než ultrazvuková terapie a termoterapie s peloidním obkladem.

Po desetidenní léčbě, kdy byla pulzní magnetoterapie aplikována 15 minut denně pouze 35 pacientům v experimentální skupině, zaznamenalo všech 70 pacientů zlepšení.

Pacienti s ranou či středně pokročilou osteoartritidou kolene, kteří podstoupili pulzní magnetoterapii, však svými výsledky potvrdily mnohem větší analgetický efekt pulzního magnetického pole.

Pulzní magnetoterapie je tedy vhodnou dodatečnou léčbou osteoartritidy kolene díky svým výraznějším analgetickým účinkům, které více přispívají k fyzickému zdraví pacienta.

Zdroj: Moldovan, I. et al. (2012) The effects of focused pulsed electromagnetic field therapy in patients with knee osteoarthritis. A randomised, placebo-controlled study. Efectele terapiei cu câmp magnetic pulsatil focalizat la pacienţii cu gonartroză, un studiu randomizat, controlat prin placebo. 13 (2), 91–95.

Neurologické zpracování bolesti v mozku ověřovala studie J. A. Robertsona a jeho týmu na 31 pacientech. Vědecký tým aplikoval pulzní magnetická pole o frekvencích 9, 5, 3 a 1 Hz.

Výsledky této studie prokázaly, že nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie ovlivňuje zpracování akutní termální bolesti, kterou experimentálně vyvolávali u sledovaných osob. Na snímcích hippokampu, přední cingulární kůry a ipsilaterální inzuly (oblasti spojované s vnímáním bolesti), pořízených před a po absolvování pulzní magnetoterapie byly zjištěny významné rozdíly.

Díky funkční magnetické rezonanci bylo možné pozorovat neuromodulaci v mozku, kterou vyvolává nízkofrekvenční pulzní magnetické pole. Tato pozorování tak mohla potvrdit hypotézu vědeckého týmu J. A. Robertsona, že snížení vnímání bolesti pomocí pulzní magnetoterapie nezávisí na orientačních a naváděcích mechanizmech mozku (jak se doposud předpokládalo), ale na centrálních strukturách mozku.

Zdroj: Robertson, J. A. et al. (2010) Low-frequency pulsed electromagnetic field exposure can alter neuroprocessing in humans. Journal of the Royal Society Interface. [Online] 7 (44), 467–473.

Vystavení nízkofrekvenčnímu pulznímu elektromagnetickému poli dokáže u lidí pozměnit nervové zpracování / Low-frequency Pulsed Electromagnetic Field Exposure Can Alter Neuroprocessing in Humans
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2842792/

Ovlivnění růstu a obnovy cév nízkofrekvenčním magnetickým polem o frekvenci 15 Hz a intenzitě 1,2 mT ověřoval ve své studii vědecký tým O. M. Teppera (2004). Zaměřil se především na proces tvorby nových krevních kapilár.

Tento proces, jinak nazývaný angiogeneze, je především kritický pro úspěšné zhojení různých tkání. Jak prokázala data této studie, právě nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie  proces angiogeneze výrazně podporuje. Konkrétně se tak dějě působením na uvolňování fibroblastového růstového faktoru 2 (FGF-2) a do menší míry také i vlivem na další vaskulární růstové faktory.

Z výsledků vyplývá, že pulzní magnetické pole usnadňuje hojení posílením vzájemného vztahu mezi tvorbou, vývojem a obnovou kostí (osteogenezí) a růstem krevních cév, což rozšiřuje možnost aplikací pulzní magnetoterapie na léčbu ischemických chorob.

Nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie při této studii svým působením trojnásobně zlepšila růst tkáně (proliferaci) a sedminásobně zvýšila cirkulaci krve.

Zdroj: Tepper, O. M. et al. (2004)

Electromagnetic fields increase in vitro and in vivo angiogenesis through endothelial release of FGF-2. FASEB Journal. 18 (11), 1231–1233.

Podpora hojení zlomenin dlouhých kostí pomocí nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie byla ověřována na 58 pacientech a výzkumný tým (Hong-fei et al., 2013) publikoval své výsledky ve vědeckém časopise BMC Musculoskeletal Disorders.

Vzhledem k tomu, že nehojící se zlomeniny a zlomeniny s prodlouženým hojením představují stále velký problém u dlouhých kostí, zaměřila se tato randomizovaná a placebem kontrolovaná studie na pokus o zlepšení systému léčby těchto zlomenin.

Všichni pacienti, kteří trpěli 16-ti týdenním až 6-ti měsíčním prodlouženým hojením zlomeniny dlouhé kosti, byli náhodně rozděleni do aktivní a kontrolní skupiny. Pacienti v aktivní skupině absolvovali aplikace nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie a pacienti v kontrolní skupině byli vystaveni nulovým aplikacím pomocí imitace magnetoterapeutického zařízení. Obě skupiny započaly ve stejnou dobu denní osmihodinovou aplikací.

Podle výsledků dosáhla léčba pomocí nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie úspěšnosti 77,4%. Oproti tomu v kontrolní skupině byla úspěšnost zhojení zlomenin pouhých 48.1%.

Vlivem pulzního magnetického pole došlo také k větší míře srůstu zlomenin. Zároveň bylo patrné, že pokud se po zlomení kosti pulzní magnetoterapie aplikuje dříve, tak bývá doba zhojení kratší, což potvrzuje, že tato léčba podporuje hojení zlomenin.

Zdroj: Hong-fei, S., et al. (2013). Early application of pulsed electromagnetic field in the treatment of postoperative delayed union of long-bone fractures: a prospective randomized controlled study. BMC Musculoskeletal Disorders, 14(1), 1-7.

Porovnání účinků léčby bolestí páteře mezi epidurální injekcí a pulzní magnetoterapií bylo provedeno v roce 2018 v klinické studii, jejíž výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise British Medical Journal.

Epidurální injekce jsou jedním z nejběžnějších nechirurgických zákroků při léčbě chronické bolesti zad. Jsou používány k léčbě lumbální spinální stenózy, axiální bolesti páteře a radikulární bolesti způsobené vyhřezlými ploténkami. Pulzní elektromagnetická terapie oproti tomu poskytuje neinvazivní a bezpečnou metodu pro léčbu místa poranění, zdroje bolesti a zánětu. Otázkou tedy bylo, zda se působení pulzních magnetických polí svými účinky dokáže vyrovnat zmíněné nechirurgické, avšak invazivní, léčbě.

Do této studii bylo tedy vybráno šedesát pacientů s chronickou diskogenní bolestí dolní části zad. Vyloučeni byli pacienti s jinými příčinami bolesti zad. Jedna polovina byla léčena kaudální epidurální injekcí dvakrát týdně a druhá pulzní magnetoterapií denně po dobu čtyř týdnů. Všichni pacienti byli hodnoceni klinicky i z hlediska funkčnosti na konci léčby a 6 měsíců po ukončení léčby.

V obou skupinách došlo k významnému zmírnění bolesti hned po ukončení terapií. Stejně tak bylo zaznamenáno výrazné zlepšení funkčnosti zad v průměru u všech pacientů. Výsledky v konečném vyhodnocení neukázaly žádný velký rozdíl mezi skupinami a tedy i léčebnými metodami. Zmírnění bolesti u pacientů léčených pulzní magnetoterapií však bylo v průměru o mírně lepší 6 měsíců od ukončení terapie.

Ze závěrů tedy vyplývá, že nechirurgický zákrok epidurální injekcí kortikosteroidů je při léčbě chronických obtíží páteře stejně účinný při zmírňování bolesti a zlepšování funkčnosti zad jako aplikace pulzního magnetického pole.

Zdroj: Tabra, S., ElSergany, M., Mowafy, M., et al. (2018). Evaluation of the effectiveness of ultrasound guided epidural corticosteroid injection and pulsed electromagnetic field stimulation in chronic low back pain. Annals of the Rheumatic Diseases, 77, 473-474. 

Vyhodnocení účinnosti pod ultrazvukem zavedené epidurální injekce kortikosteroidů a stimulace pulzním elektromagnetickým polem u chronické bolesti zad / Evaluation of the effectiveness of ultrasound guided epidural corticosteroid injection and pulsed electromagnetic field stimulation in chronic low back pain

https://ard.bmj.com/content/77/Suppl_2/473.3

Přímé stimulování a ovlivňování funkcí mozku bylo zkoumáno v dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii z roku 2013. V této klinické studii se pracovalo s frekvencemi do 100 Hz a výkonem od 0,4  do 1,4 mT.

Zdraví dobrovolníci podstoupili aplikace pulzní magnetoterapie, přičemž kontrolní skupina prošla terapii s napodobeninou přístroje – slepými aplikacemi. Po skončení terapie byl u každého jedince testován jeho práh bolesti postupným zahříváním tyčky, kterou držel ve své nedominantní ruce.

Studie touto metodou potvrdila hypotézu, že práh bolesti se výrazně zvýší po stimulaci pulzním magnetickým polem a pomáhá tak při snášení přechodných bolestivých stavů. Kontrola bolesti může tedy být vedle užití analgetických léků dosažena také komfortní léčebnou metodou pulzní magnetoterapie.

Zdroj: Kortekaas, R. et al. (2013) A Novel Magnetic Stimulator Increases Experimental Pain Tolerance in Healthy Volunteers – A Double-Blind Sham-Controlled Crossover Study. PLoS ONE. 8 (4), 1–7

Nový magnetický stimulátor zvyšuje experimentální toleranci bolesti u zdravých dobrovolníků / Novel Magnetic Stimulator Increases Experimental Pain Tolerance in Healthy Volunteers

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23620795

Regenerace poškozeného sedacího nervu a účinky pulzní magnetoterapie v případě, že je poli vystavené celé tělo zvířecího modelu, zkoumala studie (Mohammadi et al., 2014), která zároveň tyto účinky porovnávala se skupinou, u které bylo poškození sedacího nervu ještě přemostěno speciálním zákrokem.

Výzkumný tým při tomto zákroku obnovil nervové vedení naroubováním chitosanu a posuzoval pak působení pulzní magnetické terapie o frekvenci 2 Hz a výkonu 0,3 mT (hodinu denně, 5 dní po 4 týdny) na obnovu nervu.

Behaviorální, funkční, elektrofyziologické a biomechanické parametry a morfometrické analýzy potvrdily nejrychlejší regeneraci nervových vláken u skupiny, u níž byla pulzní magnetická terapie kombinována s naroubováním chitosanu.

Tato kombinace je tedy podle výsledků studie považována za efektivní, bezpečnou a vhodnou léčbu periferních nervů v klinické praxi.

Zdroj: Mohammadi, R. et al. (2014) Pulsed electromagnetic fields accelerate functional recovery of transected sciatic nerve bridged by chitosan conduit: An animal model study. International Journal of Surgery. [Online] 12 (12), 1278–1285.

Pulzní elektromagnetická pole urychlují funkční obnovení přeťatého nervu přemostěného chitosanem / Pulsed electromagnetic fields accelerate functional recovery of transected sciatic nerve bridged by chitosan conduit: An animal model study

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25448645

Na Sienské univerzitě byla účinnost 3D pulzní terapie BIOMAG při léčbě artrózy kolenního kloubu podrobena v loňském roce (Battisti et al., 2016) úplnému zkoumání. Především došlo k prověření terapeutických účinků jejího nízkofrekvenčního variabilního pole a zároveň ke srovnání jak s ELF terapií (vyznačuje se extrémně nízkou frekvencí), tak s hudebně modulovaným magnetickým polem terapie TAMMEF.

Studie se účastnilo celkem 40 pacientů ve věku od 59 do 76 let a ostře sledovanou neznámou autorů byla právě nejvhodnější kombinace frekvence, intenzity a tvaru vln pulzního magnetického pole, tedy klíčový kód představující optimální volbu pro dané zdravotní potíže.   

Výsledky, které přineslo hledání „sienského kódu“, překonaly očekávání. Potvrdily hned několik předpokladů. V první řadě lze na základě potvrzených mechanismů působení pulzních magnetických polí zaručit analgetický účinek a vyvrátit placebo efekt.

Nejen že dochází k inhibici zánětlivých procesů, ale přetrvávající útlum bolesti i několik dní po posledních terapiích dostatečně dokazuje, jak již upozorňovaly dřívější in vitro studie a studie na zvířecích modelech, že pulzní magnetická terapie také chrání kloubní chrupavky zvýšením buněčné diferenciace chondrocytů a stimulací syntézy bílkovin.

Nejpodstatnějším odkazem této studie a jejího hledání vhodného kódu pulzního magnetického pole nakonec ale přeci jen zůstávají nové možnosti výzkumu. I právě díky 3D pulzní terapii Biomag,

která dokázala oproti ostatním testovaným pulzním magnetickým terapiím snížit u pacientů subjektivní pocit bolesti již po prvním týdnu, nyní již víme, že klinické a terapeutické účinky nízkofrekvenčních pulzních magnetických polí s časově proměnlivými parametry frekvence, intenzity i tvaru vln mohou poskytnout mnohem rychlejší a účinnější útlum bolesti při léčbě artrózy kolenního kloubu, než se dříve předpokládalo. Takže už je jen otázkou času, kdy budoucí klinické studie odhalí úplný potenciál této terapie.

Zdroj: Battisti, E. et al. (2016) Efficacia di un campo magnetico a bassa frequenza ed alta intensità (BIOMAG) nel trattamento del dolore e nella riabilitazione della gonartrosi. Faculty of Medical Sciences, Surgical Sciences and Neurosciences, University of Siena, Siena.

Účinnost nízkofrekvenčního magnetického pole s vysokou intenzitou (BIOMAG) na tlumení bolesti a při rehabilitaci artrózy kolenního kloubu / Efficacia di un campo magnetico a bassa frequenza ed alta intensità (BIOMAG) nel trattamento del dolore e nella riabilitazione della gonartrosi

Skupina 121 pacientů trpící diabetickou neuropatií, byla klinicky zhodnocena po aplikacích pulzní magnetoterapie o frekvenci 10 a 100 Hz. Studii provedl věděcký tým (Musaev et al., 2003).Tato studie byla publikována v časopise Neuroscience and Behavioral Physiology.

Klinické a elektroneuromyografické (ENMG) posouzení bylo provedeno před začátkem a po skončení léčby pulzní magnetoterapií.

Na základě porovnaných výsledků je z této studie patrné, že díky pulzní magnetoterapii celkově dochází k utlumení bolesti, výraznému ústupu klinických příznaků diabetické neuropatie, zlepšení vodivosti periferních nervů a zlepšení vzrušivosti motorických neuronů v míše, které přímo nebo nepřímo ovládají svalstvo.

Výsledky zároveň ukázaly, že nízkofrekvenční pulzní magnetické pole o frekvenci 10 Hz má výrazný terapeutický účinek především na pacienty v raných fázích diabetické neuropatie a na pacienty, kteří trpí diabetem maximálně 10 let.

Zdroj: Musaev, A. V. et al. (2003) The Use of Pulsed Electromagnetic Fields with Complex Modulation in the Treatment of Patients with Diabetic Polyneuropathy. Neuroscience and Behavioral Physiology. [Online] 33 (8), 745–752.

Použití pulzní elektromagnetické terapie s komplexní modulací při léčbě pacientů s diabetickou neuropatií / The use of pulsed electromagnetic fields with complex modulation in the treatment of patients with diabetic polyneuropathy
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14635988

Vhodná podpora hojení zlomeniny předloktí byla předmětem randomizované a placebem kontrolované studie (Cheing et al., 2005) publikované ve vědeckém časopise Journal of Rehabilitation Medicine. Výzkumný tým se snažil u ledování a pulzní magnetoterapie určit za pomoci odpovídajích kontrolních skupin nejúčinnější léčbu.

Zlomeniny distální části radia jsou častým důsledkem špatného dopadu na ruce. Cílem léčebného plánu je pak nejen správně srostlá kost, ale i podpora zachování maximální funkce s minimálními následnými komplikacemi. S tím souvisí i léčba bolesti a otékání, ke které u většiny pacientů dochází po sundání sádry. Tato studie proto chtěla zjistit, jestli jakákoliv pětidenní kombinace pulzní magnetoterapie a ledování dokáže zmírnit bolest a otékání a pomoci rozhýbat zápěstí.

Celkem 83 pacientů, kterým byla po 6 týdnech sundána sádra, bylo rozděleno do čtyř skupin. Jedna skupina přikládala led a zároveň podstoupila pulzní magnetoterapii.

Oproti tomu druhá skupina sice přikládala led, ale v kombinaci s předstíranou pulzní magnetoterapií. Třetí skupina absolvovala pouze pulzní magnetoterapii a čtvrtá oproti tomu pouze předstíranou pulzní magnetoterapii. Výsledky byly zaznamenány po 1, 3 a 5 dnech a porovnány se záznamy ze vstupní prohlídky.

Na základě závěrečného vyhodnocení nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie prokázala  oproti kontrolním skupinám výrazné analgetické a hojivé účinky. Po třech dnech jak pulzní magnetoterapie v kombinaci s ledováním, tak samotná pulzní magnetoterapie zmírnily bolest i otok o více jak 15%. Po pěti dnech léčby už to bylo 40% u pulzní magnetoterapie kombinované s ledováním a 25% u samotné pulzní magnetoterapie.

Při zapojení účinků nízkofrekvenčního pulzního magnetického pole ke klasické léčbě zlomenin předloktí dochází tedy k mnohem lepším léčebným výsledkům, jelikož pulzní magnetoterapie ještě více zmírňuje bolest a podporuje hojení zlomenin zápěstí.

Zdroj: Cheing, G. et al. (2005) Ice and pulsed electromagnetic field to reduce pain and swelling after distal radius fractures. Journal of Rehabilitation Medicine (Taylor & Francis Ltd). 37 (6), 372–377.

Led a pulzní elektromagnetické pole ke zmírnění bolesti a otoku způsobených zlomeninou distálního radia / Ice and pulsed electromagnetic field to reduce pain and swelling after distal radius fractures

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16287669

Úspěšnost léčby bolesti zad za použití nízkofrekvenčního pulzního magnetického pole o frekvencích 5 – 10 Hz byla u 36 pacientů hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studii (Lee et al., 2006).

Pro větší vypovídající hodnotu výsledků byla jakákoliv analgetika či fyzioterapie během celého trvání studie zakázána. Samotná pulzní magnetoterapie byla tři týdny aplikována 15 minut třikrát týdně. Další 4 týdny pak posloužily k zhodnocení dlouhotrvajících účinků terapie.

Výsledky jednoznačně potvrdily analgetický účinek pulzního magnetického pole. Po celou dobu trvání této studie poskytovala nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie svým pacientům výraznou úlevu od bolesti.

Placebo skupina zdaleka takových výsledků nedosáhla ani v jednom ze tří kontrolních bodů měření, tedy ani po skončení terapie, ani týden na to, či dokonce po dalších třech týdnech.

Pulzní magnetoterapie o frekvencích 5-10 Hz prokazatelně ulevuje od bolesti a dopomohá k lepší pohyblivosti pacientů. Pulzní magnetoterapie je tak užitečným terapeutickým nástrojem pro konzervativní léčení chronické bolesti dolní částí zad.

Zdroj: Lee, P. et al. (2006) Efficacy of Pulsed Electromagnetic Therapy for Chronic Lower Back Pain: a Randomized, Double-blind, Placebo-controlled Study. Journal of International Medical Research. 34 (2), 160.

Účinnost pulzní elektromagnetické terapie při léčbě bolesti zad / Efficacy of Pulsed Electromagnetic Therapy for Chronic Lower Back Pain: a Randomized, Double-blind, Placebo-controlled Study
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16749411

Zefektivnění léčby syndromu bolestivého ramene pomocí pulzní magnetoterapie bylo u 56 pacientů podstupující konvenční rehabilitační cvičení testováno v randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované klinické studii (Galace de Freitas et al., 2014).

Účinky léčby u pacientů, kteří podstoupili třítýdenní aplikace pulzní magnetoterapie byly vyhodnoceny oproti kontrolní skupině bez aplikací. Vyhodnocování probíhalo s ohledem na zmírnění bolesti, zlepšení funkčnosti a posílení svalstva. Obě skupiny podstoupily rehabilitační cvičení zaměřené na posílení svalstva a výsledky byly porovnávány následující další tři měsíce.

U pacientů, kteří podstoupili navíc pulzní magnetoterapii, byla po celé tři měsíce zaznamenávána lepší funkčnost svalstva a výraznější zmírnění bolesti. Na druhou stranu u obou skupin došlo k podobnému posílení svalstva.

Výsledky této studie tedy potvrzují, že pulzní magnetické pole umocňuje rehabilitační cvičení ramene a svými účinky lépe zmírňuje bolest a zlepšuje funkčnost ramene.

Pulzní magnetoterapie tedy značně přispívá k rehabilitaci pacientů se syndromem bolestivého ramene.

Zdroj: Galace de Freitas, D. et al. (2014) Pulsed Electromagnetic Field and Exercises in Patients With Shoulder Impingement Syndrome: A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Clinical Trial. Archives of Physical Medicine & Rehabilitation. 95 (2), 345–352.

Pulzní elektromagnetické pole a cvičení u pacientů se syndromem bolestivého ramene: randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie / Pulsed Electromagnetic Field and Exercises in Patients With Shoulder Impingement Syndrome: A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Clinical Trial

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24139986

Hojení kožního poranění je běžně problematické u pacientů trpících diabetem. Proto tým Irana Goudarziho (2010) zkoumal na zvířecím modelu možnost využití pulzního magnetického pole o frekvenci 20 Hz a intenzitě 8 mT k urychlení hojení těchto ran.

Kůže byla v místě poranění vystavena nízkofrekvenčnímu elektromagnetickému poli denně po dobu 1 hodiny.

Účinek pulzní magnetoterapie byl zhodnocen měřením změny ve velikosti poranění, procentuálním vyhodnocením zhojení povrchu a zohledněním délky hojení a pevnosti vaziva.

Výsledky díky porovnání s kontrolní skupinou prokázaly, že pulzní magnetoterapie výrazně urychluje hojení a napomáhá navíc k vyšší pevnosti vaziva.

Zdroj: Goudarzi, I. et al. (2010). Pulsed Electromagnetic Fields Accelerate Wound Healing in the Skin of Diabetic Rats. Bioelectromagnetics, 31(4), 318-323.

Pulzní elektromagnetická pole urychlují hojení ran na kůži u diabetických krys / Pulsed electromagnetic fields accelerate wound healing in the skin of diabetic rats

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20082338

Hojivé účinky u bércových vředů pomocí nízkofrekvenčního pulzního elektromagnetického pole byly na 44 pacientech testovány v dvojitě zaslepené studii (Ieran et al., 1990) a výsledky publikovány v Journal of Orthopaedic Research.

Po dobu 90 dnů polovina pacientů absolvovala pulzní magnetoterapii a zbylých 22 pacientů posloužilo jako kontrolní skupina. Dlouhodobější účinky pulzního elektromagnetického pole byly po skončení terapie posuzovány při dalších kontrolách, které se konaly ještě po dobu jednoho roku.

Úspěšnost hojení byla mnohem větší ve skupině, která absolvovala pulzní magnetoterapii. Zároveň se u těchto pacientů nezhoršily žádné vředy a pouze u 25% z nich vřed znovu vznikl v dalším období.

Zato u kontrolní skupiny byla celá polovina pacientů, u kterých se vřed znovu objevil, a u čtyř z nich se dokonce stav během prvních 90ti dnů zhoršil.

Nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie tedy nejen že urychluje hojení bércových vředů, ale její pozitivní účinky zároveň přetrvávají i dlouho po jejím skončení. Je proto vhodná i jako dodatečná léčba pro pacienty s bércovými vředy.

Zdroj: Ieran, M. et al. (1990) Effect of low frequency pulsing electromagnetic fields on skin ulcers of venous origin in humans: a double-blind study. Journal Of Orthopaedic Research:Official Publication Of The Orthopaedic Research Society. 8 (2), 276–282.

Účinek nízkofrekvenčních pulzních elektromagnetických polí na bércové vředy u lidí: dvojitě zaslepená studie / Effect of low frequency pulsing electromagnetic fields on skin ulcers of venous origin in humans: a double-blind study
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2303961

Léčbu artritidy protizánětlivými účinky pulzní magnetoterapie s frekvencí 5 Hz a intenzitou 4 µT testoval vědecký tým R. Selvam (2007) a výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Life Sciences.

Před zahájením léčby pulsním magnetem byly v této studii pozorovány zvýšené hladiny peroxidu lipidů a snížená ochrana organismu v důsledku úbytku antioxidačních enzymů v chronické fázi artritidy. Zvýšené hladiny lipidových peroxidů naznačují, že dochází k poškození buněk volnými radikály a konečné produkty mohou být mutagenní a karcinogenní.

Při podrobnějším zkoumání bylo zjištěno, že čerpání vápenatých iontů přes plazmatickou membránu bylo potlačeno, zatímco hladina mezibuněčných vápenatých iontů se zvýšila. Nedošlo tedy k přenosu vápenatých iontů do buněk.

Po aplikaci nízkofrekvenčního pulzního magnetického pole se plazmatické membrány buněk stabilizovaly.

Díky protizánětlivým účinkům pulzní magnetoterapie se obnovilo čerpání vápníkových iontů do buněk přes plazmatickou membránu a snížila se hladina mezibuněčných vápníkových iontů.

Pulzní magnetoterapie proto svým protizánětlivým účinkem koriguje všechna poškození, která artritida v těle způsobuje, a proto je vhodná k léčbě revmatoidní artritidy.

Zdroj: Selvam, R. et al. (2007) Pulzní elektromagnetické pole s nízkou frekvencí a intenzitou působí protizánětlivě prostřednictvím obnovení aktivity vápníkové ATPázy plazmatické membrány. Vědy o živé přírodě. 802403-2410.

Nízkofrekvenční pulzní elektromagnetické pole s nízkým intenzitou exerts jeho anti-inflammatory efekt

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17537462

Možnost zlepšení funkčnosti kloubní chrupavky za pomoci nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie testoval lékařský tým Alberta Gobbiho (2014) u 22 pacientů, kterým bylo diagnostikováno rané stádium osteoartrózy.

Mezi sportovními terapeuty vzrůstá zájem o pulzní magnetoterapii pro její analgetické a hojivé účinky. A právě v raných stádiích osteoartrózy, kdy jde především o zabránění dalšího poškození kloubní chrupavky, mohou být její terapeutické účinky klíčové.

Tato studie podrobila pacienty, po vstupním vyšetření, 45-ti denní pulzní magnetoterapii. K čtyřhodinovým aplikacím docházelo denně. Účinky pulzního magnetického pole byly hodnoceny po jednom roce a následně po dvou letech.

Po jednom roce od absolvování léčby bylo na základě vyšetření zjištěno výrazné zlepšení ve všech bodech hodnocení.

Pulzní magnetoterapie tedy snižuje projevy osteoartrózy a zlepšuje funkčnost kolena a celkové fyzické zdraví pacienta. Po dvou  letech se již účinky vytratily, a proto je doporučována pravidelná léčba touto metodou.

Zdroj: Gobbi, A. et al. (2014) Symptomatic Early Osteoarthritis of the Knee Treated With Pulsed Electromagnetic Fields: Two-Year Follow-up. Cartilage. [Online] 5 (2), 78–85.

Symptomatická raná osteoartróza kolene léčená pulzními elektromagnetickými poli / Symptomatic Early Osteoarthritis of the Knee Treated With Pulsed Electromagnetic Fields
 
http://car.sagepub.com/content/early/2013/12/13/1947603513515904

Nefarmakologická léčba diabetické polyneuropatie pulzním elektromagnetickým polem u 71 pacientů, byla temátem srovnávací studie (Mirkovic, V., 2012), která posuzovala účinky  pulzní magnetoterapie o frekvenci 10 Hz a 25 Hz.

Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Jedna byla léčena pulzní magnetoterapií s nastavenou frekvencí pulzního magnetického pole 10 Hz a druhá s frekvencí 25 Hz. Neuropatické symptomy byly ohodnoceny před začátkem a po skončení léčby.

Výsledky ukázaly, že celkově pulzní magnetoterapie značně snižuje projevy a příznaky neuropatie.

Analgetický účinek terapie byl u jednotlivých skupin však odlišný. Studie zaznamenala mnohem nižší hodnoty bolesti na chodidlech pacientů, kteří podstoupili pulzní magnetoterapii o frekvenci 25 Hz.

Zdroj: Mirkovic, V. et al. (2012) Non-Pharmacological Treatment Of Diabetic Polyneuropathy By Pulse Electromagnetic Field. Healthmed, 6(4), 1291-1295.

Nefarmakologická léčba diabetické polyneuropatie pulzním elektromagnetickým polem / Non-pharmacological treatment of diabetic polyneuropathy by pulse electromagnetic field
 
http://connection.ebscohost.com/c/articles/77561760/non-pharmacological-treatment-diabetic-poly-neuropathy-by-pulse-electromagnetic-field

Optimalizace léčby kloubů postižených revmatoidní artritidou byla předmětem systematické studie výzkumného týmu V. Kumara (2005). Na zvířecím modelu byly porovnávány účinky různě nastavených pulzních magnetických polí.

Díky faktoriálnímu uspořádání (každý s každým) byla tato studie schopna určit nejoptimálnější kombinaci frekvence, intenzity a délky trvání léčby u sinusových vln pulzního magnetického pole.

Pulzní magnetoterapie s parametry 5 Hz a 4 µT a délkou trvání 90 minut se ukázala jako nejúčinnější pro zmenšení otoku a zpomalení rozkladu okolní tkáně snížením aktivity lysosomálních enzymů.

Se zvýšenou aktivitou lysosomů většinou dochází k větší degradaci některých bílkovin. Konkrétně u revmatoidní artritidy a dalších chronicky zánětlivých nemocí se tak mohou lysosomální enzymy dostat do mimobuněčného prostoru a rozkládat tak okolní tkáně.

Snížení otékání měkkých tkání v této studii potvrdilo radiologické vyšetření. Výsledky histologického vyšetření dále potvrdily pokles zánětlivých buněk a o proti tomu zmnožení a zvětšení objemu buněk uvnitř kloubu (hyperplazii a hypertrofii buněk obklopující synoviální membránu).

Pulzní magnetoterapie má podle studie stabilizační účinek na tkáň vystélající vnitřek kloubu a je tak vhodnou léčbou pro pacienty, jejichž klouby jsou postižené revmatoidní artritidou.

Zdroj: Kumar, V. et al. (2005) Optimization of pulsed electromagnetic field therapy for management of arthritis in rats. Bioelectromagnetics, 26(6), 431-439.

Podporu hojení diabetických vředů ověřovala studie publikovaná v roce 2015 (Kwan et al.). Nehojící se vředy kromě toho, že jsou primárním důvodem k amputaci dolní končetiny, mají často za následek velkou úmrtnost diabetických pacientů.

Během analýzy výsledků bylo prokázáno zvýšení rychlosti toku krve v kožních kapilárách o 28% u skupiny, která podstoupila pulzní magnetoterapii. Tyto kapiláry se navíc rozšířily o 14%.

V kontrolní skupině (bez aplikací pulzního pole) ke zvýšení rychlosti toku krve ani rozšíření kapilár vůbec nedošlo.

Při této randomizované dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studii se tedy znovu potvrdilo, že léčba pomocí pulzní magnetoterapie dokáže výrazně zlepšit mikrocirkulaci a zrychlit hojení vředů u diabetických pacientů.

Zdroj: Kwan, R. L.-C. et al. (2015) Pulsed electromagnetic field therapy promotes healing and microcirculation of chronic diabetic foot ulcers. Advances in Skin and Wound Care. [Online] 28 (5), 212–219.

Pulzní elektromagnetická terapie podporuje hojení a mikrocirkulaci chronických diabetických vředů na nohou / Pulsed electromagnetic field therapy promotes healing and microcirculation of chronic diabetic foot ulcers

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25882659

Poškozený sedací nerv a terapeutická kombinace plavání s pulzní magnetoterapií na zvířecím modelu. V roce 2014 tým E. Kavlaka prováděl klinickou studii právě tímto způsobem terapie a porovnával ji s kontrolní skupinou. 

Vzhledem k úporným bolestem, které ischias provází, posuzovala nedávná studie i možnost posílit terapeutický efekt nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie o další rehabilitační metodu.

Kombinovaný účinek pulzního magnetického pole o frekvenci 2 Hz a výkonu 0,3 mT (hodinu denně, 5 dní po 4 týdny) a terapeutického plavání na poškozený sedací nerv byl porovnán s kontrolní skupinou.

Na základě výsledků bylo zjištěno, že právě u skupiny, která kombinovala pulzní magnetickou terapii s plaváním po dobu čtyř týdnů, přispěl tento kombinovaný způsob léčby pozitivně k regeneraci nervu hned po prvním týdnu a zároveň po celou dobu léčby byla regenerace poškozeného sedacího nervu výrazně posilována. Pro úplnou regeneraci však čtyři týdny nebyly dostatečné, doporučuje se tedy pokračovat v léčbě.

Zdroj: Kavlak, E. et al. (2014) Effects of pulsed electromagnetic field and swimming exercise on rats with experimental sciatic nerve injury. Journal of Physical Therapy Science. [Online] 26 (9), 1355–1361.

Účinky pulzního elektromagnetického pole a plaveckých cvičení na krysy s experimentálním poraněním sedacího nervu / Effects of pulsed electromagnetic field and swimming exercise on rats with experimental sciatic nerve injury

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25276015

Působení pulzní elektromagnetické terapie o frekvenci 50 Hz a intenzitě 2 mT na různé chronické nespecifické bolesti zad bylo zhodnoceno oproti jiným konvenčním neinvazivním léčebným metodám v randomizované kontrolované studii na Káhirské univerzitě v roce 2018.  

Pulzní elektromagnetická terapie byla podrobena dalšímu výzkumu z důvodu nedostatku klinických důkazů v této oblasti.

Z 50 pacientů byla jedna polovina náhodně zařazena do experimentální skupiny a druhá do kontrolní skupiny. Všichni pacienti se během 4 týdnů podrobili konvenční terapii, avšak pouze u experimentální skupiny byla aplikována funkční pulzní magnetická terapie celkem v 12 sezeních.

Z výsledků vyplynuly výrazné rozdíly mezi oběma skupinami u všech měřených výstupů. U experimentální skupiny podstupující aplikace pulzním magnetickým polem bylo zaznamenáno lepší zmírnění bolesti i větší celková funkčnost zad. Konkrétněji ve srovnání s kontrolní skupinou dosáhli pacienti v experimentální skupině větší ohebnosti páteře.

Ze závěrů této studie tedy vyplývá, že aplikace pulzních magnetických polí představuje díky svým analgetickým a hojivým účinkům jedinečnou alternativní doplňkovou léčbu bolestí v oblasti zad. Přidáním pulzní magnetoterapie ke konvenční fyzikální terapii u pacientů s nespecifickou bolestí zad vede dle autorů k mnohem efektivnějšímu zmírnění bolesti a větší funkčnosti zad, a to i u případů s blíže nespecifikovaným důvodem bolesti páteře.

Zdroj: Elshiwi, A. M., Hamada, H. A., Mosaad, D., Ragab, I. M., Koura, G. M., & Alrawaili, S. M. (2018). Effect of pulsed electromagnetic field on nonspecific low back pain patients: A randomized controlled trial. Brazilian Journal of Physical Therapy.

Účinek pulzního elektromagnetického pole na pacienty s nespecifickými bolestmi zad: randomizovaná kontrolovaná studie / Effect of pulsed electromagnetic field on non-specific low back pain patients: a randomized controlled trial

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30177406

Počáteční vývoj pulzní magnetoterapie a její využití v klinické plastické chirurgii brzdil v průběhu minulého století nedostatek vědecky odvozených a na důkazech založených poznatků o mechanismech působení. Proto se lékaři vedeni doktorem Strauchem rozhodli zpracovat přehled ověřených vědeckých průlomů na poli pulzní magnetické terapie a shrnout principy jejího působení tak, aby ostatním poskytli pevné základy pro optimální využití v praxi.

Dostupné biologické a klinické studie přezkoumávající mechanismy působení terapie tak byly celkově zhodnoceny. Za pomoci případových ilustrací byl nakonec proveden komplexní výklad o klinickém využití pulzního magnetického pole v plastické chirurgii.

Pulzní magnetoterapie v rámci tohoto výzkumu úspěšně zvládla pooperační bolesti a otoky, léčbu chronických ran a celkově usnadnila vasodilataci a angiogenezi, tedy rozšíření a novotvorbu cév. Autoři zase dokázali na základě těchto výsledků a s oporou ve vědeckých důkazech přijít s přesným popsáním souvisejících mechanizmů působení.

Plastičtí chirurgové i pacienti se nyní mohou bez zaváhání opřít o ověřený a účinný nástroj pro doplňkové, neinvazivní, nefarmakologické zvládání pooperačních bolestí a otoků v podobě pulzní magnetické terapie, která navíc neprokazuje žádné nežádoucí vedlejší účinky.

Zdroj: Strauch B, Herman C, Dabb R, et al. (2009) Evidence-based use of pulsed electromagnetic field therapy in clinical plastic surgery. Aesthetic Surgery Journal, 29, 135-143.

Použití pulzní elektromagnetické terapie v klinické plastické chirurgii na základě předešlých důkazů / Evidence-based use of pulsed electromagnetic field therapy in clinical plastic surgery

https://academic.oup.com/asj/article-lookup/doi/10.1016/j.asj.2009.02.001

Stimulace růstu kostí působením nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie byla testována u 77 pacientů se zlomeninou krčku stehenní kosti výzkumným týmem představitelů dvou významných italských universit (Faldini et al., 2010).

Zlomeniny krčku stehenní kosti jsou běžné predevším u starších lidí, u kterých se celkem těžko hojí i díky většinou přítomné osteoporóze. Jsou často způsobeny menším traumatem, třeba pádem.

Tato studie z těchto důvodů hledala alternativu ke komplikovaným zákrokům, jakou je například náhrada kyčelního kloubu, a snažila se zjistit, zda nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie dokáže zkrátit čas srůstání kosti, zvýšit procento zhojených kostí a oddálit případné odumírání krčku stehenní kosti (osteonekrózu).

Pacienti byli náhodně rozděleni do experimentální a kontrolní skupiny. Léčba představovala osmihodinovou aplikaci pulzní magnetoterapie denně po dobu 90 dní. Hojení zlomenin bylo hodnoceno pomocí rentgenu po 30, 60 a 90 dnech.

Závěrečné výsledky odhalily, že u takovýchto případů pulzní magnetoterapie zaručuje téměř 100% šanci na hojení!U kontrolní skupiny se hojilo pouze 69% zlomenin.

Zároveň byly potvrzené analgetické účinky pulzního magnetického pole, protože při každé kontrole bylo u aktivní skupiny zjištěno výrazné zmírnění bolesti oproti kontrolní skupině. Tato studie tedy jasně dokazuje, že nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie urychluje hojení zlomenin a také zmírňuje bolest, což má za následek i lepší kvalitu života pacientů.

Zdroj: Faldini, C. et al. (2010) Electromagnetic bone growth stimulation in patients with femoral neck fractures treated with screws: Prospective randomized double-blind study. Current Orthopaedic Practice. [Online] 21 (3), 282–287.

Řešení bolestivých stavů souvisejících s muskuloskeletálními a neurologickými poruchami pomocí analgetických účinků neinvazivní terapie periferní magnetickou stimulací bylo znovu klinicky otestováno u skupiny 40 pacientů na Univerzitě Karlově v Praze (2016).

Hlavní roli zde hrály akutní i chronické stavy omezující pohyblivost pacientů vzhledem k míře a nesnesitelnosti bolesti. Pacienti trpící akutními bolestmi podstupovali magnetickou terapii denně, zatímco u chronických stavů tomu tak bylo třikrát týdně. Rozhodujícím faktorem pro výzkumný tým pak byla míra úlevy od bolesti a tedy i zmírnění souvisejících obtíží při vykonávání aktivit každodenního života.

Porovnání stavů pacientů před a po léčbě pulzním magnetickým polem opět přineslo statisticky významný rozdíl. Většina účastníků (87%) potvrdila analgetické působení magnetické stimulace významným zmírněním bolesti. Zlepšení celkové vitality a snadnější vykonávání denních aktivit si pak pochvalovalo více jak 41% pacientů, a to i po tříměsíční kontrole.

Výsledky této studie tedy opět potvrdily přínos a účinnost pulzní magnetické terapie při léčbě bolestivých stavů, ať už v souvislosti s muskuloskeletálními či neurologickými poruchami, včetně těch, které omezují aktivity běžného života. Působením pulzních magnetických polí lze pak docílit trvalé úlevy od bolesti a celkově zlepšení kvality života u pacienta.

Zdroj: Zarkovic, D. and Kazalakova, K. (2016) Repetitive Peripheral Magnetic Stimulation as Pain Management Solution in Musculoskeletal and Neurological Disorders – A Pilot Study. International Journal of Physiotherapy, 3(6).

Repetitivní periferní magnetická stimulace jako řešení bolesti v muskuloskeletálních a neurologických poruchách – pilotní studie / Repetitive peripheral magnetic stimulation as pain management solution in musculoskeletal and neurological disorders – a pilot study

https://www.ijphy.org/index.php/journal/article/view/335

Tlumení bolestivých stavů pomocí různého dávkování pulzní magnetoterapie bylo zkoumáno v klinické studii pomocí zobrazovací metody funkční magnetické rezonance. Na vyvolanou akutní termální bolest byly u 47 dobrovolníků použity kromě různých výkonů také frekvence 9, 5, 3 a 1 Hz.

Na základě výsledků minulých studií byly sledovány změny v hippokampu, ipsilaterální inzule a přední cingulární kůře, jelikož vliv pulzní magnetoterapie na zpracování a ztrátu vnímání bolesti byl prokázán právě v těchto centrálních strukturách mozku.

Konkrétní intenzita aplikovaného pulzního magnetické pole se zde projevila úměrnou změnou BOLD aktivity.Změna této aktivity byla zaznamenána právě BOLD fMRI metodou, neboli Blood Oxygenation Level Dependant zobrazením funkční magnetické rezonance.

Zjednodušeně řečeno byl vliv pulzní magnetoterapie studován na základě zobrazení a porovnávání hodnot okysličení krve, a to právě ve výše zmíněných aktivních oblastech mozku.

Výsledky potvrdily, že reakce organismu na bolest, tedy snížené vnímání bolesti, je úměrná intenzitě pulzní magnetoterapie.

Zdroj: Robertson, J. A. et al. (2010) Evidence for a dose-dependent effect of pulsed magnetic fields on pain processing. Neuroscience Letters. [Online] 482 (2), 160–162.

Důkaz závislosti dávkování na míře působení pulzní magnetické terapie na zpracování bolesti / Evidence for a Dose-dependent Effect of Pulsed Magnetic Field on Pain Processing

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20643187

Vyhodnocení účinku léčby neustávající neuropatické bolesti pomocí devíti hodinových aplikací pulzního magnetického pole o frekvenci 30 Hz a intenzitě 2 mT připravila studie (Weintraub et al., 2004), které se účastnilo 24 pacientů .

Efektivitu pulzní magnetoterapie určovala v tomto případě bilance zaznamenaných bolestí u každého pacienta před začátkem a po skončení celkové terapii a také po 30 dnech od jejího absolvování.

Přes 67% pacientů zaznamenalo po absolvování všech devíti aplikací výrazné zlepšení. Výsledky potvrdili u více jak 50% pacientů utlumení bolesti, a to minimálně o 20% po skončení terapie a o 39% po 30 dnech od skončení terapie.

Studie zároveň zaznamenala, že nejlepší analgetický účinek pulzní magnetické terapie na neuropatickou bolest, vykazovali ti pacienti, kteří měli rozsáhlejší symptomy neuropatické bolesti. 

Pokud mají pacienti příliš mírné symptomy, účinek pulzního magnetického pole o frekvenci 30 Hz a intenzitě 2 mT se nemusí projevit.

Pulzní magnetoterapie je tedy velice účinná při léčbě rozsáhlejší neustávající neuropatické bolesti.

Zdroj: Weintraub, M. & Cole, S. (2004) Pulsed magnetic field therapy in refractory neuropathic pain secondary to peripheral neuropathy: Electrodiagnostic parameters – Pilot study. Neurorehabilitation And Neural Repair, 18(1), 42-46.

Pulzní magnetická terapie při neustávající neuropatické bolesti související s periferní neuropatií – pilotní studie / Pulsed magnetic field therapy in refractory neuropathic pain secondary to peripheral neuropathy: Electrodiagnostic parametrs – pilot study
 
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15035963

Zmírnění projevů osteoartrózy u 22 pacientů pomocí elektromagnetického pole bylo motivem dvojitě zaslepené, randomizované a placebem kontrolované studie (Arneja, 2011) provedené v rehabilitačním zařízení ve Winnipegu v Kanadě.

Hlavním záměrem bylo především zmírnění chronické bolesti zad u pacientů. Ti byli pro potřeby této studie rozděleni do dvou skupin, přičemž 14 pacientů podstoupilo pulzní magnetoterapii a zbylých 8 posloužilo k porovnání výsledků a vyhodnocení.

Studie zaznamenala výrazné zlepšení fyzického zdraví a kondice u pacientů ovlivněných účinky pulzního elektromagnetického pole. Celkově došlo ke zlepšení pohyblivosti. Zároveň bylo u těchto pacientů potvrzeno velmi znatelné zmírnění bolesti, kdežto u kontrolní skupiny se naopak stav zhoršil.

Pulzní magnetoterapie tedy výrazně zmírňuje projevy osteoartrózy, a to především díky analgetickému účinku.Má tak pozitivní vliv na fyzické zdraví a kondici pacientů.

Zdroj: Arneja, A. (2011) A double-blind randomized placebo controlled study for assessment of electromagnetic field in the treatment of chronic lower back pain in osteoarthritic patients. Journal of Rehabilitation Medicine (Stiftelsen Rehabiliteringsinformation). 43 (8), 749–749.

Zhodnocení dvou způsobů léčby syndromu karpálního tunelu provedl na 40 pacientech lékařský tým (Dakowicz et al., 2010) v polské univerzitní nemocnici v Białystoku. Byla testována účinnost nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie o frekvencích 10-40 Hz a intenzitách 1 – 5 mT, a to i v kombinaci s laserovou stimulací.

Všichni pacienti byli rozděleni do dvou skupin a podstoupili během deseti pracovních dnů a s dvoutýdenní přestávkopu po pěti dnech, nízkofrekvenční pulzní magnetoterapii. Pouze jedna skupina však absolvovala i laserovou biostimulaci. Vyhodnocení účinků léčby proběhlo po prvních pěti dnech terapie, po skončení terapie a následně po 6 měsících.

Již po prvních pěti dnech terapií došlo u obou skupin v průměru k téměř 40% zmírnění bolesti. Během dvoutýdenní pauzy se intenzita držela na stejné úrovni, ale pak po úplném dokončení léčby ještě klesla. Celkově došlo u obou skupin v průměru k 70% zmírnění bolesti a zlepšení spánku, což napovídá, že by se terapie měla absolvovat opakovaně.

Nicméně dlouhodobé účinky léčby se projevily i po 6 měsících, kdy byla intenzita bolesti stále snížena, i když už jen o 30%. Porovnáním výsledků obou skupin se také ukázalo, že laserová biostimulace skromně přidává na celkové účinnosti léčby, ale postrádá dlouhodobý vliv.

Jinak zjištění této studie jasně potvrzují analgetický účinek nízkofrekvenčního pulzního magnetického pole. Pulzní magnetoterapie tedy představuje vhodnou léčbu pro pacienty se syndromem karpálního tunelu, ať už v kombinaci s laserovou biostimulací nebo bez.

Zdroj: Dakowicz, A. et al. (2010) Assessment of the effectiveness of two different physiotherapy procedures in the conservative treatment of carpal tunnel syndrome. Reumatologia. 48 (4), 225–229.